Varování pro případné adepty chovu terarijních zvířat.
Než se rozhodnete, jaké-koli terarijní zvíře pořídit,poraďte se zkušeným teraristou,či odborným veterinárním lékařem.Předejdete tak naprosto zbytečným potížím,které mohou Vašeho svěřence dosti výrazně potrápit.

Pod pojmem epilepsie chápeme funkční poruchu buněk mozku. Používaný je však časteji název idiopatická ( neznámého původu )epilepsie. To je takzvaná „pravá“ epilepsie, kde k záchvatům dochází bez detekovatelné příčiny onemocnění. Pokud je příčinou záchvatů poškození mozkové tkáně ( vývojové abnormality, infekce, zánety, úrazy, nádory,…) jde o epilepsii primární-záchvaty epileptické. Záchvaty mohou také vznikat v důsledku poruchy jiných orgánů, pak je to epilepsie sekundární-neboli záchvaty epileptoidní. Je to poměrne časté onemocnění, ale majitelé o této formě obvykle neví nic. Obvykle pak ani nezachytí, takzvané, skryté projevy začínající nemoci. Epilepsie totiž nejsou jen těžce probíhající křečové stavy při kterých zvíře leží se strátou vědomí na boku, má klonické stahy svalů končetin, stahy žvýkacích svalů, mimických svalů . Pohyby očního bulbu, výrazný slinotok a nekontrolovatelné vyloučení stolice ,či moči. Toto je pak skutečně, silný generalizovaný záchvat- Grand mall. Další formou mohou být záchvaty tzv. fokální , při kterých dochází k záškubům jen určitých svalových partií. Většina epizod proběhne během spánku. Majitel zvířete pak dlouhou dobu ani netuší,že má epileptika. I nezvyklé chování např. „ chňapání po mouchách“, může být manifestací záchvatů. Epilepsie se věkem obvykle zhoršuje. Stupňují se počty i frekvence záchvatů. Takzvaný status epilepticus vzniká spojením několika za sebou následujícich velkých záchvatů. Epileptické záchvaty mohou u postiženého psa vznikat zcela spontánně, bez zjevné příčiny. Často jsou vyprovokovány i podněty z okolního prostředí. Záchvat chápejte, jako přechodné porušení mozkových funkcí. Má náhlý nástup, spontánne vymizení a tendenci k relapsu. Vlastní záchvat by se dal rozdělit na 3 fáze. V první fázy -aury může být zvíře ustrašené, nejisté,koukat nepřítomně.Může se klepat,ztrácet koordinaci pohybů. Je to záležitostí sekund až minut. Později nastoupí intenzivnější projevy fáze dvě.Záchvat. Ten trvá sekundy , až hodiny.Od projevů velmi slabých až po výše popisované grand mally. V další-třetí fázi-postzáchvatové nastoupí únava,spavost, dezorientace.
Idiopatická epilepsie je nejčastejší příčinou záchvatů u psů. Typický výskyt prvních záchvatů je ve věku 1-3 let. Může postihnout každé plemeno psa. Jsou , ale určitá plemena, u kterých se nemoc objevuje časteji. Jsou to například :čivava,krysařík,york,kokršpaněl, špic, jezevčík, zlatý retriever, labrador, sheltie.
Pouze u několika plemen se podařilo prokázat genetickou dispozici onemocnění např.- kolie, bígl, zlatý retriever, labradorský retriever.
V první řadě je nutno potvrdit ,či vyloučit možnost primární a sekundární epilepsie,nebo přesněji rozlišit záchvaty epileptické od epileptoidních.
Proto se na začátku diagnostiky musí provést kompletní vyšetření krve. Vyloučit tak onemocnění jater, ledvin, poruchy elektrolytů a podobně. Důležitá je zejména pečlivá a podrobná anamnéza a hlavně klinické i neurologické vyšetření. Je-li v technických a odborných možnostech veterinárního lékaře a finančních možnostech majitele provést nákladná vyšetření na CT,nebo CMG,pak i tato.
Epilepsie je onemocnení, které se nedá vyléčit , ale dá se úspěšně léčit. Pacient bere léky doživotně. Terapie vyžaduje pravidelné kontroly klinického stavu i základního biochemického profilu. K léčbě se používají antikonvulziva, které zvyšují prah pro záchvaty a brání šíření elektrické aktivity. Medikamentem první volby je zatím- fenobarbital ( v léku Phaneamalleten, Phenamal). Tento barbiturát má minimálně sedatívní a hepatotoxické účinky . /Uvědomme si,že lék pes bere doživotně -a tam už na vedlejší účinky rozhodně klást důraz musíme ./ Za pár týdnu po zahájení terapie se zkontroluje hladina fenobarbitalu v krvi, pro jistotu dosažené terapeutické koncentrace. Přesná dávka fenobarbitalu v mg/kg není stanovena. Pokud se záchvaty nedostanou pod kontrolu ani při vysokých dávkach fenobarbitalu-léčbou monovalentní, přidá se ješte jiné antikolvuzivum. Léčbu pak označujeme bivalentní. Léky je nutno podávat pravidelne. I jedno vynechání může mít vážne následky,v podobě i salv záchvatů. Za úspěch léčby považujeme zeslabení intenzity záchvatů ,snížení jejich četnosti,nebo jejich úplné vymizení.
Co dělat při záchvatu?

U mnoha psů může majitel pozorovat změny v chování, ještě před nástupem vlastního záchvatu. Doporučuje se kontaktovat takového jedince slovně,fyzicky.Snažit se ho uklidnit. Některé záchvaty proběhnou krátce,některé déle. Průměrný generalizovaný záchvat trvá méně než 2 minuty. Ujistěte se, že pes je v bezpečí, že nemůže padnout ze schodů, nebo se poranit o ostré hrany. Dávejte pozor na zapadnutí jazyka.Při stazích žvýkacích svalů se pes může kousnout do jazyka,nebo svého majitele,který se snaží zapadlý jazyk vyprostit. V ideálním případě je dobré je být u psa v průběhu celého záchvatu a až do vymizení post záchvatových příznaků.
Podávání medikamentů formou tabletek při záchvatu, je nedostačující. Jejich vstřebání z trávicího traktu je příliš pomalé a proto touto cestou záchvat zastavit nelze.V rámci laické první pomoci se může aplikovat do konečníku čípek ,nebo rektálním aplikátorem diazepam na utlumení tonicko-klonických křečí. Takto deponovaný medikament se vstřebává velmi rychle.Poté okamžitě kontaktujte svého veterináře. Stále sledujte dýchaní a srdeční činnost.
Záchvatem v těle postiženého jedince dochází k zvýšenému energetickému výdeji. Mnoho psů je po záchvatu vyčerpáno, zmateno. Nechte jej v klidu ,uklidňujte ho a pokud to jde,mazlete se s ním.
Je velmi důležité eliminovat vyvolávajíci faktory, tedy pokud o nich majitel ví. Taktéž je dobré vyvarovat se různych stresových faktorů a vzrušení.

Kdy vyhledat okamžitou péči?

Pokud má váš mazlíček záchvat, trvající déle než 5-10 minut bez přestávky, musíte okamžitě volat,nebo jít k veterinárnimu lékaři. Do 30 minut nepřetržitého záchvatu se zvyšuje riziko poškození mozku.
Opakované a neléčené záchvaty jsou vždy nesmírně nebezpečné. Shluky záchvatů mají tendenci pokročit směrem k průběžnému záchvatu- status epilepticus. Pokud má pes 2 nebo více záchvatů za den, s návštěvou zkušeného veterináře rozhodně neváhejte.

Článek zpracovala MVDr.Jarmila Slotová.